Hodina cvičení denně může kompenzovat “kancelářský životní styl”

“Zaměstnanci kanceláří musí cvičit hodinu denně, aby snížili riziko úmrtí”, píše list Daily Telegraph.

Nová významná studie udává, že nejméně hodinu trvající každodenní cvičení může snížit rizika spojená se sedavým životním stylem.Cvičení - Masáže Husova

Studie s výsledky průzkumu zahrnujícího více než milion lidí přinesla špatné i dobré zprávy. Špatnou zprávou je, že dlouhotrvající sezení zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Dobrou zprávou je, že nejméně hodinu trvající každodenní průměrně intenzivní fyzická aktivita (jako například jízda na kole nebo rychlá chůze) může toto riziko eliminovat.

U lidí, kteří byli nejméně aktivní a seděli více než osm hodině denně, byla během studie o 59% vyšší pravděpodobnost úmrtí než u lidí, kteří cvičili nejvíce a seděli méně než čtyři hodiny denně. Sezení po dobu delší než čtyři hodiny denně zvýšilo riziko úmrtí u každého, kdo nespadal do kategorie s nejvyšší fyzickou aktivitou. U lidí s nejvyšší fyzickou aktivitou se riziko úmrtí nezvýšilo bez ohledu na délku každodenního sezení.

Tento typ výzkumu nemůže přinést důkazy o příčinách a následcích, nicméně se jistě zdá, že každodenní fyzická aktivita přináší dlouhodobý prospěch.

V současné době bývá doporučováno dospělým nejméně 30 minut fyzické aktivity denně. Zvýšení na 60 minut denně tak můžeme doporučit lidem se sedavým způsobem života.

Jaké byly zdroje průzkumu

Studie byla provedena badateli z institucí v různých částech světa, jako například na univerzitách v Cambridge, Queensland, Melbourne, Sydney, na Harvardské univerzitě či v Norské vysoké škole sportovních věd. Neměla žádná přímé finanční zdroje.

Studie byla publikována v online žurnálu The Lancet a je volně přístupná (po registraci).

Některá britská média ji vzala velmi doslovně. List Daily Mail oznámil čtenářům, že “dospělí, kteří sedí osm hodin denně, musí cvičit nejméně hodinu denně, aby kompenzovali všechna rizika”. Studie však nedokazuje, že cvičení “kompenzuje všechna rizika” sedavého způsobu života. Média rovněž ignorovala fakt, že podle výsledků studie byl u lidí s průměrně intenzivní fyzickou aktivitou půl hodiny až hodinu denně zaznamenáno pouze mírně zvýšené riziko úmrtí spojené se sedavým způsobem života. Nabádání k déle trvající fyzické námaze je v pořádku, ovšem čtenáři by si mohli myslet, že cvičení trvající méně než hodinu denně nemá smysl, takže by mohli přestat cvičit úplně. U cvičení platí jednoznačně pravidlo, že “i málo pomáhá”.

Sportovní a lékařští odborníci studii vesměs přivítali a označili ji za “velmi kvalitní” a “velmi zajímavou”. Podle jednoho lékařského odborníka zkoumajícího evidenci jsou však výsledky limitující a nebyly dostatečně brány v úvahu faktory jako socio-ekonomický status.

O jaký druh průzkumu se jednalo

Studie byla systematickým zhodnocením a meta-analýzou výhledových kohortních studií. Badatelé se obrátili na autory studií a požádali je o novou analýzu dat v souladu se standardním protokolem, který umožnil přímé porovnání mezi různými skupinami.

Bylo tak možné získat lepší představu o relativní důležitosti sezení a fyzické aktivity z hlediska délky života. Pozorovací studie však nemůžou zjistit, zda určité faktory (sezení či fyzická aktivita) přímo ovlivňují jiné faktory (riziko úmrtí). Můžou nám pouze říci, že mezi určitými faktory může existovat spojitost.

Co všechno průzkum zahrnoval

Badatelé vyhledali v literatuře studie obsahující informace o době sezení, cvičení a úmrtnosti. Přidali dvě studie, které nebyly publikovány, obsahovaly však relevantní data.Běhání - Masáže Husova

Požádali autory původních studií, aby přizpůsobili svá data standardnímu protokolu rozdělujícímu lidi do kategorií podle délky fyzické aktivity a sezení denně. Potom veškerá data spojili tak, aby zjistili jakým způsobem tyto faktory souvisejí s délkou života. Zkoumali rovněž spojitost doby strávené sledováním televize a úmrtím na kardiovaskulární choroby a rakovinu.

Použití standardního protokolu umožnilo badatelům přímé porovnání mezi skupinami podle stanovené délky každodenního sezení (méně než čtyři hodiny denně, čtyři až šest hodin, šest až osm hodin, více než osm hodin) a fyzické aktivity. Fyzická aktivita byla stanovena jako metabolický ekvivalent počtu hodin fyzické aktivity denně (MET). Zkratka MET udává kolik energie tělo pravděpodobně vynaloží během určité fyzické aktivity.

Úrovně MET se dělí do čtyř skupin:

  • Méně než 2,5 (rovná se pět minut denně průměrně intenzivní fyzické aktivity)
  • 16 (25 až 35 minut denně, jak bývá běžně doporučováno)
  • 30 (50 až 65 minut denně)
  • Více než 35,5 (60 až 75 minut denně)

Badatelé vzali lidi s nejdelší dobou fyzické aktivity a nejkratší dobou sezení jako počáteční hodnotu a zkoumali, jak ji ovlivní delší doba sezení u lidí v různých kategoriích fyzické aktivity.

Stejný postup byl zopakován s použitím hodin sledování televize, od méně než jedné po pět a více.

Jaké byly hlavní výsledky

U lidí s nejkratší dobou fyzické aktivity mělo během studie sezení více než čtyři hodiny denně spojitost se zvýšeným rizikem úmrtí. Sezení osm a více hodin denně zvýšilo riziko úmrtí o 27% ve srovnání s dobou sezení čtyři a méně hodiny denně. Ve srovnání s lidmi s nejdelší dobou fyzické aktivity a dobou sezení denně méně než čtyři hodiny bylo riziko úmrtí vyšší o 59%.

U lidí s dobou fyzické aktivity mezi půl hodinou a hodinou denně bylo rovněž riziko úmrtí vyšší při sezení osm hodin denně ve srovnání s dobou sezení čtyři hodiny denně, a to o 10% až 12%. Ovšem u lidí s nejdelší dobou fyzickou aktivity neovlivnila riziko úmrtí zvýšená doba sezení.

Vysoké hodnoty fyzické aktivity měly očividnou spojitost s nižším rizikem úmrtí. Lidé s nejdelší dobou fyzické aktivity a s dobou sezení osm a více hodin vykazovali nižší riziko úmrtí než lidé s nejkratší dobou fyzické aktivity a dobou sezení čtyři a méně hodin.

Doba sledování televize přinesla podobné výsledky, v tomto případě ovšem ani nejdelší doba fyzické aktivity neovlivnila zvýšené riziko úmrtí při sledování televize pět a více hodin denně. U nejméně aktivních lidí bylo zaznamenáno o 44% vyšší riziko úmrtí, pokud sledovali televizi pět a více hodin denně, ve srovnání se sledováním televize méně než hodinu denně.

Podobné výsledky přineslo zkoumání rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby či rakovinu.

Jaké zjištění výsledky přinesly

Badatelé vyvodili z výsledků průzkumu následující závěr: “Tyto výsledky poskytly další důkazy blahodárných účinků fyzické aktivity, a to zejména u lidí se sedavým zaměstnáním”. Doporučili také, aby se na výsledky studie bral ohled při doporučení týkajících se veřejného zdraví.

Závěr

Studie pomohla zjistit spojitost mezi sedavým životním stylem a fyzickou aktivitou. Předešlé studie přinesly protichůdné výsledky. Podle některých je možné dlouhodobé sezení kompenzovat cvičením, podle jiných to možné není.Bfit

Výhodou této studie je skutečnost, že porovnala délky sezení s délkami fyzické aktivity a vypočítala jejich spojitost se zvýšeným rizikem úmrtí a se sebou navzájem.

Studie má mnoho silných stránek, například svou rozsáhlost. Obsahuje data od 1.005.791 lidí ze 16 různých studií. Badatelé požádali autory studií o novou analýzu dat podle standardního protokolu. Mohli tak provést přímé porovnání mezi skupinami rozdělenými podle délky sezení a fyzické aktivity do vysoké míry přesnosti, což by jinak možné nebylo.

Jsou zde však i limity. Autoři zahrnuli pouze anglicky psané studie, což mohlo z průzkumu vyřadit jiné relevantní studie.

Autoři zkusili vzít v potaz takzvanou reverzní kauzalitu – což v tomto případě znamená, že nemoci mohlo být zabráněno fyzickou aktivitou – zahrnutím studií očividně zdravých dospělých jedinců. Připouštějí však, že tento faktor nelze úplně vyloučit.

Data zúčastněných navíc pocházela z jejich vlastních odhadů dob strávených v sedě, sledováním televize a fyzické aktivity. Tato data tak závisí na přesnosti (a upřímnosti) vlastních odhadů, a navíc byla získána v jednom časovém bodu, a nemusí odpovídat delšímu časovému úseku.

Ačkoliv původní studie braly v potaz většinu dalších významných faktorů, jako například kouření, většina z nich neobsahovala socio-ekonomická data, která mohla výsledky významně ovlivnit. Dlouhá doba sledování televize může mít například spojitost s nižším příjmem nebo nezaměstnaností, což má zase spojitost s horším zdravím.

Naopak, chození do tělocvičny je nákladné, takže tento druh fyzické aktivity může být rozšířenější mezi lidmi s vyššími příjmy. Je tak těžké určit, zda má sledování televize nebo cvičení vliv na různé hodnoty rizika úmrtí a nebo jsou zde jiné příčiny.

Víme, že sedavý způsob života má souvislost s horším zdravím. Pro mnoho lidí znamená zaměstnání (nebo dojíždění do zaměstnání) sezení po dlouhé časové úseky. Ačkoliv je to v některých případech možné ovlivnit, například použitím pracovního stolu na stání nebo dojížděním do práce na kole, jindy to není tak snadné. Je tak povzbudivé zjištění, že cvičení a fyzická aktivita ve volném čase může pomoci.

Je ovšem zajímavé podotknout, že délka fyzické aktivity spojená s eliminací rizik sedavého způsobu života je vyšší než se obvykle doporučuje. Nejaktivnější lidé strávili 60 až 75 minut denně průměrně intenzivní fyzickou aktivitou, což je delší doba než obvykle doporučovaných 30 minut denně.

Kompenzace za kancelářský způsob života tak může vyžadovat větší fyzickou aktivitu, než si většina z nás může dovolit. Ke zvýšení fyzické aktivity ovšem není nutné chodit do tělocvičny. Je spousta věcí, při kterých se můžete hýbat a které můžete dělat zcela zdarma.
A po cvičení je nejlepší zajít si na regenerační masáž.

[ratings]

Původní článek (v angličtině) naleznete ZDE.

Mohlo by se vám také líbit...

0

Your Cart