V oblasti výživy se čím dál častěji zdůrazňuje, že bílkoviny nejsou jen stavební kameny svalů, ale také hrají klíčovou roli v regulaci chuti k jídlu a celkového příjmu kalorií. Jednou z nejzajímavějších teorií k pochopení této problematiky je hypotéza proteinové páky (Protein Leverage Hypothesis, PLH). Její hlavní myšlenkou je, že náš organismus má biologicky předurčenou potřebu přijmout určité množství bílkovin. Pokud jich ve stravě není dostatek, tělo podvědomě zvyšuje chuť k jídlu, dokud daný deficit nedožene – často ale na úkor vyššího příjmu kalorií z tuků a sacharidů.
Základ hypotézy
Hypotézu proteinové páky publikovali Simpson a Raubenheimer v roce 2005. Na základě pozorování v různých studiích (od hmyzu až po lidi) dospěli k závěru, že:
- Lidé (a obecně živočichové) mají biologickou potřebu konzumovat určité množství bílkovin.
- Pokud je podíl bílkovin v jídle nízký, zvyšuje se celková konzumace potravy, aby se potřebný příjem aminokyselin doplnil.
- V opačném případě – u stravy s vyšším obsahem bílkovin – dochází k rychlejší sytosti a menší chuti k dalšímu jídlu.
Praktický příklad
Představte si dvě možná jídla:
- Fast food burger a hranolky – vysoký obsah kalorií, relativně malý obsah kvalitních bílkovin.
- Talíř s čočkou, zeleninou a vajíčkem – nižší kalorická hodnota, ale výrazně vyšší množství bílkovin.
V prvním případě tělo nedostane dost esenciálních aminokyselin, a proto bude i po relativně vysokém příjmu kalorií hladové po bílkovinách. Ve druhém případě se snadno nasytí díky vyššímu obsahu bílkovin, přestože má méně kalorií.
Biologický základ
Proč se tělo tak vehementně dožaduje bílkovin?
- Esenciální aminokyseliny: Některé aminokyseliny si tělo nedokáže samo vytvořit, a proto je nutné je přijímat z potravy.
- Význam bílkovin v těle: Bílkoviny jsou nutné pro stavbu svalové hmoty, tvorbu enzymů, hormonů a pro správnou funkci imunitního systému.
- Nutriční sensing: Organismus využívá různé metabolické a hormonální dráhy (např. mTOR), které „detekují“ dostupnost aminokyselin. Pokud jich není dost, spouští mechanismy vedoucí k další konzumaci potravy.
Důsledky pro moderní výživu
- Průmyslově zpracované potraviny: Mnohé oblíbené snacky, sladké nápoje či polotovary jsou kaloricky bohaté, ale obsahují málo bílkovin.
- Vysvětlení nárůstu obezity: Narušená rovnováha (nízký podíl bílkovin vs. vysoká energetická denzita) může vést k chronickému přejídání.
- Praktická rada pro regulaci hmotnosti: Důraz na kvalitní zdroje bílkovin často vede ke snížení celkového příjmu kalorií a může pomoci s lepší kontrolou hmotnosti.
Kolik bílkovin je dost?
- Oficiální doporučení: Přibližně 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti denně pro zdravého dospělého.
- Vyšší potřeba: Aktivní jedinci, sportovci a starší lidé obvykle potřebují více (1,2–2 g/kg).
- Kvalita bílkovin: Nejlepší je čerpat bílkoviny z pestré škály zdrojů (vejce, luštěniny, mléčné výrobky, maso, ryby, tofu) s ohledem na aminokyselinový profil.
Závěr
Hypotéza proteinové páky přináší srozumitelné vysvětlení, proč mnozí lidé nevědomě konzumují více kalorií, než potřebují – hlavním spouštěčem je nedostatek bílkovin. Z evolučního a biologického hlediska je pro organismus nezbytné zajistit dostatečný příjem esenciálních aminokyselin, takže jakýkoli deficit vede k dalšímu „hledání potravy“. Pro podporu optimální hmotnosti i celkového zdraví proto dává smysl věnovat větší pozornost kvalitním zdrojům bílkovin.
Praktická rada: Zařaďte do každého hlavního jídla zdroj bílkovin. Může to být libové maso, vejce, sýry, luštěniny nebo vysokoproteinové rostlinné alternativy. Tím pomůžete svému tělu dosáhnout „proteinové sytosti“ a předejít zbytečnému přejídání.